uniforma

být Dán je jako nosit stejnou školní uniformu, ale dobrovolně

už zase přemýšlím nad tím, proč jsou Dánové takoví, jací jsou.

equality, kouzelné slovíčko, které znamená tak moc.

všichni mají stejný kafe ze stejného kávovaru, stejné osolené máslo v modrém balení, stejné pečivo. všichni mají stejné plány na víkend - jenom být spolu, jet na summer house, procházet se po pláži, hrát hry a spotřebovat asi 20 svíček.

Dánové hodně drží při sobě a jsou to tyhle společné maličkosti, díky kterým je to možné. 

"Danes are very reserved," jsem slyšela už asi milionkrát a je to pravda, ale dejte k sobě 2 Dány a mají si stoprocentně o čem povídat. většina má kamarády už od školky, podnikají spolu úplně všechno a nemají vůbec žádné zábrany. chápu, že se jim říká "studení čumáci" protože mluví napřímo, trvá dlouho, než si získáte jejich důvěru, a vyrůstali úplně na jiné planetě, kde je jenom Dánsko.

jestli někde platí - čím méně možností, tím lépe - tak v Dánsku dvojnásob. v malých a vlastně útulných dánských supermarketech nestrávím příliš času, protože je tady od všeho pár variant.

mluví se o vysokých daních, které musí každý, kdo v Dánsku má nějaký příjem, platit, ale vlastně nikomu nevadí, protože se ví, že stojí za to. že díky těm vysokým daním bude mít krásnou zemi a bude o něj postaráno, kdyby se něco stalo. potom se riskuje a zkouší nové věci mnohem jednodušeji.

v Čechách se všichni pořád za něčím honí, ale vlastně neví za čím. myslíme si, že budeme šťastní, až něco. "až budu mít dost peněz, až budu mít vystudováno,..."

možná tohle je ten důvod dánského štěstí. nečekají, až budou povýšení v práci nebo až procestují celý svět. chápou, že můžou být šťastní tady a teď. nemají potřebu utíkat. je jim hezky. 

a já jim asi vlastně závidím, protože být cizinec v Dánsku je jako nosit tu školní uniformu o 2 velikosti menší. není to pohodlný a nikdy to nebude na 100% sedět. 

i přesto je to ale země, která mi dala šanci obléct stejné oblečení.

s kamarádkami jsme si říkaly, jaké by to bylo, kdybychom se narodily tady.

asi super hyggeligt

Nicméně, Česko je země, kde jsem se narodila, a tak to bude vždycky.

a jsem za to ráda.

měla bych po sobě začít ty články číst, protože mám pocit, že píšu pořád o tom samém

sorry not sorry